1968 - Zrození Greenland Jacket a G-1000

V létě roku 1966 přistála v drsné horské vesnici Kulusuk na jihovýchodě Grónska expedice švédských a norských horolezců a výzkumníků ledovců. Skupina, známá jako Greenland66, si nesla batohy s národními vlajkami.

Greenland66 se rok a půl pečlivě připravovala na extrémní výzvy, které jim Arktida připraví. Jeden z iniciátorů, zkušený horolezec Per-Åke Sjöman, se s Åkem Nordinem poprvé setkal před několika lety a se zájmem si vyslechl jeho vyhraněné názory na batohy a další tehdejší outdoorové vybavení. Setkání bylo zakončeno tím, že Åke Nordin poslal Sjömanovi jeden ze svých nových batohů, aby se mohl sám přesvědčit o jejich účinnosti. Sjöman poslouchal, jak Åke vysvětluje své poslání zvýšit úroveň a funkčnost outdoorového vybavení a mlčky si všiml, že má spoustu nápadů a viditelné odhodlání uspět.

Před výpravou do Grónska proto Sjöman poskytl nákresy stanů a Åke na zakázku vyrobil čtyři dvoumístné stany z vyztuženého nylonu. Ty byly podstatně větší než běžné horské stany, aby se během dvouměsíční expedice „zabránilo psychickému tření" mezi členy výpravy. Fjällräven skupině dodal také batohy a tři menší stany Thermo, známé jako „attack tents“, určené pro kratší výpravy a horolezectví. V Grónsku měly být testovány v extrémních podmínkách.

Riskantní výzvy

Švédsko-norští horolezci věděli, že jejich výprava je plná nebezpečí. Dva roky předtím zemřeli na grónských ledovcích čtyři zkušení a zdatní belgičtí horolezci. Expediční skupina ale byla připravena i na nelehké situace a trénovala únik z trhlin pomocí lan. Když pomalu a opatrně procházeli ledovým štítem, potkali dvě britské expedice, které se nacházely severněji. Jeden horolezec ztratil oporu a propadl se do trhliny, dalšího zasáhla padající skála. Oba muži zemřeli.

Členové týmu Greenland66 museli být ve střehu. Při překonávání velkého ledopádu na cestě k vrcholu je totiž čekala řada hlubokých trhlin a průchodů, které museli překonat po sněhovém mostě mezi dvěma římsami na povrchu ledovce. Pod nimi se rozprostírala zdánlivě bezedná ledově modrá propast.

Hans Hellström, zkušený horolezec, pomohl dvěma kamarádům z expedice a jejich saním přejít most. Pak si zapnul vlastní těžce naložené saně a začal je táhnout na druhou stranu. Náhle okraj sněhového mostu povolil a Hellströmovy saně sklouzly směrem k propasti a začaly se převracet přes okraj, přičemž ho strhly s sebou. Hans zmizel v prázdnotě.

Ledová hrůza ochromila zbytek skupiny, která vykoukla přes okraj propasti a vykřikla jeho jméno. Nastalo hrobové ticho. Když však vykřikli znovu, ozvala se odpověď: „Jsem tady!" Sáně se zachytily o ledovou plotnu a Hellström na nich visel. Jedna ze dvou bezpečnostních karabin, kterými byl připoután k saním, se zlomila a on zůstal viset nad propastí na jediné z nich. Jako zázrakem se mu podařilo vylézt do bezpečí na ledovou polici a neutrpěl nic horšího, než několik šrámů a modřin. Od té doby se štěstí přiklonilo na stranu výpravy, která absolvovala více než třicet „prvovýstupů" na grónské vrcholy.

Ake vidí šanci, jak vyřešit problém

Po návratu domů o šest týdnů později expedice předložila písemnou zprávu, v níž potvrdila, že stany a batohy vyrobené firmou The Fjällräven Company of Örnsköldsvik, byly testovány „v extrémně drsných podmínkách".

Per-Åke Sjöman řekl, že jeho důvěra v Åkeho mu usnadnila výběr dodavatele. Poznamenal, že vybavení Fjällräven vydrželo expediční zátěž „překvapivě dobře". Åke byl natolik chytrý, že tuto chválu zveřejnil v katalogu výrobků Fjällräven z roku 1968. Nespokojenost panovala pouze v jedné oblasti, a to výběrem oblečení, které bylo týmu poskytováno. To však nepocházelo od společnosti Fjällräven, nýbrž od jiných dodavatelů, a poněkud nesplnilo vysoká očekávání.

Per-Åke Sjöman a Hans Hellström o tom dlouze diskutovali s Åkem, který okamžitě uviděl příležitost k vyřešení dalšího problému s outdoorovým zbožím. Pustil se do výroby bundy vhodné pro horolezectví a ve spolupráci s Hellströmem nakreslil vzor funkční bundy dostatečně pevné pro život na kolmých skalních stěnách.

Na hrudi měl dvě pevné kapsy, jednu na skládací mapy a druhou na cigarety. (Kouření tehdy ještě nebylo označeno za závažné zdravotní riziko).

Åke Nordin považoval boční kapsy za zbytečné, protože horolezci často lezou v postroji a nedosáhnou na ně. Ale z jakého materiálu bundu vyrobit? Vzpomněl si na látku, kterou kdysi zvažoval použít na stan, ale ukázala se pro tento účel příliš těžká. Vzal proto kus látky, směsi polyesteru a bavlny, vzal šicí stroj Singer a pracně vedl jehlu skrz silný materiál. Do límce všil kapuci, která odpovídala pohybům hlavy. O několik dní později vyrazil na vysočinu v nové bundě z kdysi zavrhnutého materiálu na stan. Po několika týdnech se vrátil víceméně spokojený. Avšak jednu věc nutně potřeboval vylepšit: odolnost látky proti vodě.
                                                    

Trik se skokem na lyžích

Åke si vzpomněl na své časy na skokanském můstku v Paradiskullen a vybavil si ten pocit, když pokládal lyže do drážek, které vedly přímo dolů po svahu. Vzpomněl si na syčivý zvuk, když lyže nabíraly rychlost ve vyjetých kolejích a následné ticho během magických vteřin, kdy s vlajícími lyžařskými kalhotami letěl vzduchem nad Örnsköldsvikem. Pomýšlel také na to, jak čekal na vrcholu skoku, až na něho přijde řada. A na to, jak si on i ostatní skokani během čekání voskovali nejen lyže, ale i kalhoty na hýždích, aby se pokusili odpudit vlhkost a udržet chladnou zimu na uzdě. Tak proč nezkusit stejný nápad s materiálem na jeho novou bundu?

Greenland Jacket a Greenland Wax

Åke experimentoval se směsí včelího vosku a parafínu. Pomocí tepla z fénu na vlasy své ženy Elisabeth nanášel směs vosku na látku. Výsledkem byl vodoodpudivý a zároveň prodyšný materiál s obrovskou odolností proti oděru. Åke měl pocit, že se skvěle hodí pro horolezectví a rekreaci v přírodě, a po drobných úpravách ji pojmenoval Greenland Jacket podle švédsko-norské expedice. Brzy se však ukázalo, že pohodlnou a funkční bundu ocení nejen extrémní sportovci a horolezci. Bunda Greenland se stala tak oblíbenou, že ve Švédsku definovala zcela nový módní žánr, a to oblečení pro volný čas.

Zákony o státních svátcích a zkrácení pracovní doby na konci 60. a začátku 70. let získali Švédové více času pro sebe a své zájmy. Pro tento nový způsob trávení volného času bylo zapotřebí pohodlné a funkční oblečení. Lidé stále častěji vyměňovali tradiční oblečení za oblečení zakoupené ve sportovních obchodech. Přelomová bunda Fjällräven tak začala definovat nejen oděvy určené pro horolezectví a outdoorová dobrodružství. Stala se téměř synonymem oblečení pro volný čas a znamenala také průlom pro vlastní materiál společnosti Fjällräven, od té doby známý jako G-1000 (G znamená Grónsko).
                                                   

G-1000 odolává zkoušce časem

Åkeho funkční lezecká bunda je dodnes jedním z nejoblíbenějších výrobků značky Fjällräven. Oděv z odolné tkaniny G-1000 zůstal od svého uvedení na trh v roce 1968 víceméně stejný. Došlo však k některým změnám. Například v roce 2006 uvedla společnost Fjällräven na trh zimní model s podšívkou z vlasového rouna a v roce 2018 obnovila kolekci Greenland u příležitosti svého 50. výročí.

Kdo chce zvýšit odolnost bundy proti dešti a prodloužit její životnost o dalších několik desítek let, může si koupit kostku vosku Greenland Wax, pravidelně ji nanášet na látku a poté ji zahřát fénem nebo žehličkou. Bundu můžete na chvíli hodit i do sušičky. Používání vosku je mnohem šetrnější pro lidi i naši planetu, než impregnační metody, při nichž se používají škodlivé fluorované uhlovodíky. 

Greenland Wax vyrábí rodinná firma, která vznikla na farmě u Hudiksvallu v severním Švédsku. Tam se parafín a včelí vosk mísí a zahřívá ve velkém hrnci, než se zformují do kostek. Po zaschnutí se balí do neběleného papíru v kartonových krabicích. V 70. letech 20. století, kdy byla bunda Greenland Jacket evropským bestsellerem, vyráběla společnost 60 000 vosků ročně. V devadesátých letech minulého století, kdy tkanina Gore-Tex vzala trh útokem, klesla výroba na méně než 20 000 kusů. Když však outdooroví dobrodruzi začali znovu objevovat přitažlivost G-1000 a bundy Greenland se staly opět populárními, výroba voskových kostek prudce vzrostla a dosáhla úrovně vyšší než kdykoli předtím.

Odolná tkanina G-1000 se dnes používá na mnoho batohů, kalhot a bund Fjällräven (ne však na stany). V průběhu let bylo vyvinuto několik variant pro různé klimatické podmínky a pro různé aktivity a účely. Patří mezi ně G-1000 HeavyDuty, G-1000 Air a G-1000 Silent. Základem je vždy stejná funkční a odolná tkanina. Od roku 2018 je veškerá nová produkce kolekce Greenland vyrobena z recyklovaného polyesteru a organické bavlny G-1000 Eco. Nepravděpodobná kombinace materiálu z vyřazeného stanu a vosku pro skokany, lyže a jejich studené hýždě, tvoří páteř jedné z nejikoničtějších outdoorových bund na světě.

Fjällräven - již 60 let v přírodě