Fjällräven ambasador Honza Kasl - Captured in Nature

Jak jste se vlastně k focení sportovců a adrenalinových aktivit dostal? Byla to dlouhá cesta?

K focení akčních sportů jsem se dostal vlastně trochu nedobrovolně. Od malička jsem měl k těmto aktivitám velmi blízko a aktivně jsem se několika z nich věnoval. S partou kamarádů jsme často vyráželi lyžovat a snowboardovat do alpských resortů, kde nám pod příslibem publikování článku v českých mediích nabízeli ubytování a permice zdarma. Díky absenci nezbytného talentu a stylu k pousmání jsem se bez protestů postavil za fotoaparát a začal výlety dokumentovat. Vlastně to nakonec nebylo vůbec špatný. Cestoval jsem po hezkých místech, fotil to, co mě baví, občas vyhrál nějakou fotosoutěž a vrtulník lítal do snowparků pro někoho jinýho.

Vyžaduje focení adrenalinových aktivity zcela unikátní přístup a zkušenosti, které je těžké získat?

Určitě ano a každý sport je jiný. Je potřeba se na daný sport koukat z více uhlů a dokonale ho znát, protože se může úplně lehce stát, že vyfotíte technicky dokonalou fotku. Skvělá kompozice, nádherný světlo, ale když se s ní pochlubíte samotnému sportovci, tak si bude ťukat na čelo, že jste prošvihli ten jedinečný moment, kdy protahuje trik. Běžnou praxí je, že fotograf specializující se na jeden sport bývá často sám bývalý atlet. Představte si například freeskiingový photo shoot na dvaceti metrovém skoku, kde vám do vysílačky zahlásí, že bude skakát „switch cork 720 japan grab“ a vy si během pár chvil musíte uvědomit, jak trik vypadá, na jakou stranu jezdec točí a z jakého úhlu bude vidět průtah „japan grabu“ ideálně v amplitudě.

Dokážete pro laika shrnout, proč je focení pohybu a sportu náročnější než třeba krajina či portrét?

Nerad bych degradoval ostatní fotografické disciplíny, protože zrovna portrét či landscape má taky svoje. Ale mimo to, co jsem popisoval v předchozí odpovědi to bude určitě zachycení samotného pohybu. Fotograf se může potýkat s pohybovou nebo objektivovou neostrostí, což znamená, že se nám buď nepodaří správně zaostřit pohybující se objekt nebo máme nastavený moc pomalý čas, který pohyb nezmrazí.

Koho nejzajímavějšího jste za svou kariéru fotil?

Fotil jsem spoustu slavných sportovců jako je Danny Macaskill, Martin Söderström, Eva Samková, Vavřinec Hradílek a další. Nejzajímavější mi ale přišel příběh Michala Kosíka, bikera, který po nehodě skončil na vozíčku, ale ani na moment na mountain biking nezanevřel a jezdí na speciálně upravené čtyřkolce. V projektu „Back on wheels“ mu Richard Gasperotti umožní sjet freeride v Terres Noires ve Francii. Neuvěřitelné emoce, skvělý příběh.

Předpokládám, že za focením cestujete opravdu po celém světě. Na jakých nejzajímavějších místech jste fotil?

Musím říct, že ne vždycky je spojení cestování s focením úplná výhra. Jsou místa, která navštívíte jen za účelem focení daného eventu a nemáte čas před ani potom se podívat po okolí… Právě z tohoto důvodu jsem si začal bookovat zpáteční letenky vždy o pár dní později a snažím se tu danou zemi trochu poznat. Kdybych měl vypíchnout tři pro mě nejzajímavější místa, na které bych se určitě rád vrátil, byly by to Lofoty, Nepál a Nový Zéland.

Zajímavé nebudou jen zeměpisná místa, ale i konkrétní stanoviště fotografa. Fotíte například z letadla či v jiných situacích?

Rád hledám nové perspektivy. Arial photography je nedílná součást dnešní fotografie. Relativně dostupné je využití dronu, ale ne vždycky je kvalita nebo rychlost dostatečná, a tak se často sahá po vrtulnících nebo ultralightech. Kvůli focení paraglidingu jsem dokonce sám začal lítat a neštítím se jít s vodním housingem do ledového oceánu.

Provozujete někdy se sportovcem stejnou aktivitu a tak ho snímáte? Například když jste fotil Vávru Hradílka letos na Islandu, jezdil jste s ním na vodě?

Bohužel to tak v mém případě úplně nefunguje. Rád svoje fotky svítím a na každé focení s sebou tahám spoustu techniky, což mi třeba jízdu na kole dost komplikuje. Na Islandu to bylo o něčem jiném, dokonce bych řekl že zážitek z focení mezi ledovci jsem měl intenzivnější než Vávra, protože jsem kolem něj plaval s housingem v suchém neoprénu bez rukavic.

Jaké své fotky si nejvíce ceníte, ať už je to z jakéhokoliv důvodu?

Nedávno jsem procházel všechny fotky za posledních deset let, co fotím sport, při přípravě mojí výstavy DECADE a nebylo snad nic těžší ho než vybrat z tisíců fotek, top 45. Když jsem po týdnech zoufalého vybírání poprosil pár lidí z branže a kamarádů, jestli by mi s tím nepomohli. Setkal jsem se s naprosto nesmyslnou selekcí. Moji oblíbenci vypadávali v prvních kolech a já přemýšlel čím to je a nakonec jsem na to přišel. Nedokážu se na svojí tvorbu dívat z nadhledu a odosobnit se. Vím, co za tím vším stojí a že jsem za danou fotkou musel například hodinu plavat v ledové vodě. Člověk, co nezná background, řeší pouze engagement. Buď se mu to líbí nebo ne… Mé preference se v průběhu času mění, ale nyní to je landscape MBT zatáčka Martina Soderstroma v Engadinu.

K jakému sportu máte vy sám nejblíže?

Touhle otázkou se trochu vracíme k mým začátkům. Přesto že jsem díky rodičům hrál 9 let tenis a málem se stal Nadalem, dlouho jsem tíhl ke snowboardingu a akčním sportům. Dneska, pokud mám čas a jsou k tomu podmínky, jdu buď paraglidovat, jezdit na kole, snowboardovat nebo muškařit.

A máte nějakou radu pro naše aktivní čtenáře, jak si dovést co nejlepší fotky ze sjíždění vody v Thajsku, lezení v Dolomitech nebo cyklotripu po Korsice?

Snad jen být ve střehu, pracovat se světlem, hledat zajímavé, nevšední kompozice a hlavně se nestresovat.

Honza nám přímo v kamenné prodejně Fjällräven ve Westfield Chodov vyprávěl nejen o cestování na Islandu, ale přiblíží také svoji cestu profesionálního fotografa. Představil cestu, jak se mladý pražský fotograf dostal až mezi světovou špičku sportovních fotografů do portfolia společnosti Red Bull a povídal o všech koutech světa, které díky focení navštívil a proč ho tak fascinují přírodní živly. Součástí eventu byla výstava fotografií, lahodný catering ve švédském stylu a dáreček pro všechny příchozí. 

  
Honza Kasl se už jako velice mladý dostal mezi světovou špičku sportovních fotografů do portfolia společnosti Red Bull. Díky tomu mohl procestovat svět a fotit elitní sportovce na mnoha místech planety. Na jeho tvorbě je znatelný smysl pro přesnost a nadšení pro svět sportu. Nejvíce ho baví zachycovat momenty mimo komfortní zónu, kam často strhává i všechny ostatní, a díky tomu vznikají unikátní záběry. Během svých projektů pracuje často ve velmi náročných podmínkách a potýká se s různými přírodními živly – od focení pod vodou se speciálním housingem až po využití dronu pro snímky ze vzduchu. Deset let obrážel svět v keckách, džínách a s foťákem v ruce, dnes už pro dobrou fotku potřebuje i určité pohodlí. Letos se stal tváří švédské kultovní outdoorové značky Fjällräven, která vyniká svojí inovativností, maximální funkčností a zodpovědností k přírodě. Oblečení a vybavení Fjällräven jsou v České republice dostupné v síti prodejen Fjällräven shop a na e-shopu fjallraven-shop.cz.